Slunce

Vondráčková + Korn

1:Já kdysi sD#m úsvitem ti říkal častoG#mkrát,
že jsi mé C#7slunce, o němž nikdo nemá F#zdání.
Řek jsem to vHážně, jenže nesmíš to tak G#mbrát.
Přeháním rBád, to bude D#mtím.
2:Já kdysi s úsvitem ti řekla častokrát,
že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvíli.
Slyšel jsi správně, jenže nesmíš to tak brát.
Bezpočtukrát člověk se D#mýlí.
R:Slunce je G#mfair, to nezaspí a hřeje zC#áda,
vysvitne vF#čas, když naprší ti do mD#m7ikáda,
nechce nic G#mmít, nic nedluží a svítí sBtejně
na moji D#mtvář, na dlaně tD#vé.
Slunce je G#mfair, to nešidí a hřeje pC#láže,
odvede sF#vé a neslíbí, co nedoD#m7káže.
Kol hlavy G#mměj si svatozář a třeba hBřej si,
slunce ty D#mnejsi.
3:I když máš spoustu chyb, tak já ti rozumím
a slabší stránky tvé ti vůbec nevytýkám.
Ani já nejsem tvoje slunce, pokud vím.
Netrap se tím, to se jen řD#íká.
4:Už raděj mlč a dívej, hvězdy jsou ty tam,
přichází úsvit, velké slunce hlásí ráno.
Co přát si krásnějšího nad ten zázrak sám,
že ty mě máš, že já tě mám.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:22.784+00:00
Výsledky hledání: